Mzdy pedagogů humanitních oborů jsou nedůstojné, míní děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
Zatímco učitelům na základních a středních školách má zákon garantovat nadprůměrný příjem, vysokoškolští pedagogové z humanitních oborů nyní kvůli nízkým platům zvažují stávku. „Už je to pod hranicí důstojné mzdy, za níž lze ve městech, kde se otevírají vysoké školy, přežít,“ upozorňuje Eva Lehečková, děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Ohodnocení učitelů na humanitních fakultách je nižší než průměrná mzda v odpovídajícím kraji i průměrná mzda učitelů v regionálním školství. Zatímco například průměrná hrubá mzda v Praze činí přes 48 tisíc korun, na pražské Filozofické fakultě jsou prý až stovky vyučujících s hrubou mzdou ve výši 32 400 korun.
Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Eva Lehečková, děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
„Když zohledníte inflaci, tak v Praze se za tuto mzdu nedá přežít. Při dnešních cenách to mnohdy nestačí ani na nájem. Ta situace je pro pedagogy skutečně frustrující a je nutné řešení na politické úrovni,“ zdůrazňuje.
Frustrace mezi pedagogy je podle Lehečkové taková, že jsou připraveni i na případnou stávku, která by mohla zasáhnout do průběhu výuky a zkouškového období, a to napříč fakultami a univerzitami.
„Úkolem nás jako děkanů filozofických fakult je vyjednávat o té věci, dohodnout se a zabránit tak stávce. Ale myslím, že i studenti si uvědomují situaci svých vyučujících a podporují, aby si nemuseli shánět druhá a třetí zaměstnání,“ dodává Lehečková.
Záležitost identity
Mzdové nůžky mezi přírodovědnými a technickými obory na jedné straně a těmi humanitními se podle děkanky rozevírají už od 90. let, kdy došlo ke stanovení takzvaného koeficientu náročnosti.
Je důležité se zaměřit na vylepšení učebnic a vzdělávání učitelů, říká sociolog k reformě školství
Číst článek
„U humanitních věd se předpokládalo, že jsou nejméně náročné, protože si vystačí s tužkou a papírem. Od toho se odvozuje příspěvek na jednoho studenta. Po 30 letech vývoje bez omezení železnou oponou se ale ukázalo, že ta rozvaha pro mnoho oborů zcela neplatí,“ podotýká, že například studium archeologie je náročné na cestování a materiální zajištění, přesto má nejnižší koeficient.
Lehečková připouští, že do budoucna je potřeba najít systémové řešení financování vysokých škol, které jsou obecně podfinancované, akutně je ale třeba řešit kritickou situaci v humanitních oborech, která vyžaduje účelovou podporu.
„Potřebujeme dočasnou dotaci, jakou dostaly pedagogické a lékařské fakulty, abychom se mohli vyhnout zavírání strategických a společensky důležitých oborů, jako je například psychologie a učitelské obory na filozofických fakultách. Bez toho nejsme schopni garantovat, že je dokážeme udržet vlastními silami,“ doplňuje.
Děkanka dále zdůrazňuje, že absolventi její fakulty mají široké možnosti uplatnění a méně než půlprocentní nezaměstnanost. Důležitost humanitních oborů ovšem spočívá i v tom, že spoluvytvářejí naši identity.
„Odvádějí nás od toho, abychom byli jakousi montovnou, a směrem k zemi stojící na vzdělanosti a inovacích. Doufám, že debata o platech vyučujících nám umožní otevřít zásadnější debatu o tom, jakou zemí chceme být,“ uzavírá.
Není problém v rozdělování financí v rámci univerzit? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus v horní části článku.
