Počet dětí s odkladem povinné školní docházky se nesnižuje

„Počet dětí, kterým byla povinná školní docházka o jeden rok odložena, je v ČR dlouhodobě stabilní a nedaří se jej snížit. Pozitivní změna nenastala ani po zavedení povinného předškolního vzdělávání,“ uvedla ČŠI ve výroční zprávě.

Poradny udílejí podle inspekce odklad nejčastěji kvůli nezralosti dítěte. Ve školním roce 2021/2022 byla důvodem pro udělení odkladu v 33,8 procenta případů.

U dalších 23,4 procenta případů to byly poruchy výslovnosti, opožděný vývoj řeči a jiné logopedické vady. Méně časté byly poruchy soustředění či zdravotní postižení.

Školní inspekce v tematické zprávě píše, že víc než polovině žádostí o odklad vyhoví 90 procent pedagogicko-psychologických poraden. Asi polovina speciálních poradenských center vyhoví všem.

Za jeden z důvodů, proč se v ČR předškolákům v tak vysokém počtu odklady udílejí, označila ČŠI to, že učitelé málo pracují s pedagogickou diagnostikou. Její hlavní myšlenkou je individuální přístup ke vzdělávání, pro což je potřeba poznat, co už dítě umí a ovládá, a na základě toho nastavit cestu k pokroku.

Učitelé ve školkách by tak měli úkoly dětem zadávat nikoliv pouze podle věku dětí ve třídě, ale měli by zohlednit různé potřeby a schopnosti každého dítěte a podle toho volit přístup a cíle výuky. Podle inspektorů tak ale systematicky a ve všech třídách činí necelá čtvrtina mateřinek.

Inspektoři kritizují, že se děti v mnohých zařízeních připravují na školní docházku nadměrným vyplňováním pracovních listů, což pro předškoláky podle ČŠI není vhodné. Zároveň je podle inspekce chybou, že děti mnohde ve skupinách plní stejné úkoly, tedy bez úpravy pro konkrétního předškoláka.

Nadále také v přípravě převažují činnosti, které pedagog přímo vede. Podle inspekce by se měli předškoláci učit zvláště hledat své postupy a samostatně řešit problémy.

Odborníci dlouhodobě upozorňují, že je v ČR příliš mnoho dětí, které do školy nastupují až v sedmi letech. Odklad by přitom měl být jen výjimečným opatřením, které by se podle expertů mohlo týkat asi dvou procent dětí.

Ředitel odboru základního vzdělávání na ministerstvu školství Michal Černý uvedl, že odklady vzdělávací systém prodražují. Cílem resortu je proto podle něj mimo jiné zvyšovat kvalitu předškolního vzdělávání a počet odkladů snížit.

Zatím ke zlepšení připravenosti dětí na školní docházku nepřispělo ani zavedení povinného posledního roku předškolního vzdělávání a posunutí zápisů do prvních tříd na duben.

Přestože v uplynulém školním roce se nějakého z možných způsobů povinného vzdělávání účastnilo 99,6 procenta pětiletých, tedy více než o rok dříve, počet odkladů spíše roste. Třeba ve školním roce 2014/2015 dosahoval podíl odkladů 19,3 procenta.